Život a tvorba Viktora Kalabise

Viktor Kalabis se narodil 27. 2. 1923 v Červeném Kostelci, v pěti letech se začíná učit na klavír u učitele Adolfa Šupicha.

Začal navštěvovat gymnázium v Jindřichově Hradci, které je však v roce 1940 pro Čechy uzavřeno. Studium tak v roce 1942 úspěšně zakončuje maturitou na gymnáziu v Soběslavi.

Od své maturity působí jako pomocný učitel na Odborné škole pro ženská povolání v Mělníku, kde ale v roce 1944 končí kvůli totálnímu nasazení do letecké továrny Hawlik-Flugzeugwerke u Mělníka. Tam dává výpověď na začátku Květnového povstání v roce 1945

V září roku 1945 se stěhuje do Prahy a začíná studovat skladbu na Pražské konzervatoři u Emila Hlobila. V říjnu nastupuje na studium hudební vědy, estetiky, psychologie a filozofie na Karlově univerzitě.

Po několika menších kompozičních pokusech dokončuje cyklus písní Poučení synovská, op. 1, o pár měsíců později také 1. klavírní sonátu, op. 2.

Po dokončení konzervatoře začíná studovat kompozici u Jaroslava Řídkého a hudební teorii u Karla Jančeka na AMU, v roce 1952 zde absolvuje orchestrální předehrou Mládí, op. 7.

Odchází z filozofické fakulty s absolutoriem, diplomová práce na téma Bartók, Stravinskij mu však zamítnuta. Doktorát je mu dodatečně uznán až v roce 1991. V roce 1949 získává Viktor Kalabis cenu ČSAV za skladbu Ptačí svatby, op. 5.

Na podzim roku 1951 se na AMU seznamuje se Zuzanou Růžičkovou, která se stává jeho učitelkou obligátního klavíru.

Po několika měsících je z AMU 23. února 1953 propuštěn z politických důvodů. 28. února 1953 dokončuje Strážnické slavnosti, op. 9 a v září nastupuje jako redaktor do Československého rozhlasu, hudební redakce pro děti a mládež.

5. prosince 1954 dokončuje Klavírní koncert č. 1, op. 12 pro Zuzanu Růžičkovou, která jej v roce 1956 premiéruje v Ostravě s Ostravským symfonickým orchestrem pod vedením dirigenta Jiřího Waldhanse.

Klavírní koncert č. 1 je uveden na Pražském jaru (Zuzana Růžičková a Pražský komorní orchestr), poté i v Moskvě (dir. Genadij Rožděstvenskij).

Dokončuje II. symfonii (Sinfonia pacis) pro velký orchestr, op. 18. Kromě řady nahrávek se jen v dalších deseti letech skladba dočkala provedení například v Drážďanech, Grazu, Budapešti, Vídni, Berlíně nebo Bruselu.

Viktor Kalabis se významně zasluhuje o založení Mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga, která nedávno oslavila 54 let své existence.

Koncert pro velký orchestr, op. 25, který Kalabis napsal pro Českou filharmonii a dirigenta Karla Ančerla, má premiéru na Pražském jaru. Za skladbu získává kromě Ceny kritiky i státní cenu. V tomto roce také dokončuje úspěšnou Sonátu pro housle a cembalo, op. 28 pro Josefa Suka a Zuzanu Růžičkovou.

O prázdninách roku 1975 dokončuje Koncert pro cembalo a smyčce, op. 42 pro Zuzanu Růžičkovou. Premiéru má dílo v roce 1977 v Curychu (Camerata Zürich, Zuzana Růžičková, dir. Rato Tschupp), později jej uvádí např. Staatskapelle Dresden, Staatskapelle Berlin, Washingtonský komorní orchestr a další.

V roce 1979 komponuje Viktor Kalabis Akvarely pro cembalo, op. 53, které také věnuje své ženě. Zuzana Růžičková jej provedla v rámci svých sólových recitálů doma i v zahraničí více jak jak 40x.

V roce 1993 je mu uděleno čestné občanství města Jindřichův Hradec. V prosinci vzniká VII. smyčcový kvartet, op. 76 pro Talichův kvartet na objednávku Českého spolku pro komorní hudbu, úspěšnou premiéru má v roce 1995.