Sonáta pro klavír č. 1 - Fond Kalabis Růžičková

Datum

12. 7. – 15. 9. 1947

Premiéra

3. 2. 1960 v pražském Národním klubu, Josef Hála (klavír)

Durata

14′–15′

Dedikace

Viktorie Anna Kalabisová

Části

I. Allegro agitato – II. Grave. Moderato. Tempo di marcia funebre – III. Allegro feroce e vivacissimo

Obsazení

Pfte

Informace

Od předchozí skladby se výrazně liší, jako by právě léto roku 1947 zhodnotilo nově otevřený svět, konkrétně poznání díla Igora Stravinského. Se všemi prostředky výrazu zachází autor naprosto suverénně, nikde není stopa po „žákovství“. První věta se klene mezi smutkem a filozofickým nadhledem. Najdeme v ní neoklasické prvky, stejně jako gradace plné spontánní energie. Druhá věta s nadpisem Corale připomíná modlitbu. Téma se prosazuje jasně a nesmlouvavě, užívá devíti tónů chromatické stupnice a propracovává se v závěru k rozšíření na všech dvanáct tónů. Střed překvapí barevností, závěr mizí do dáli, do snu. Divoké allegro třetí věty …

(Jiří Pilka: Viktor Kalabis, portrét skladatele, 1999)